V uplynulém dvojkole jste narazili na Otrokovice s Pardubicemi. Jaký byl mezi nimi rozdíl?
Oba zápasy byly v určitých ohledech podobné. V obou jsme prohrávali a museli jsme dotahovat manko. Největším rozdílem bylo, že Otrokovice hrály mnohem opatrněji ze své obrany a hodně jsme ji dobývali. Proto trvalo docela dlouho, než jsme výsledek otočili na naši stranu. Naopak Pardubice byly aktivnější a šancí jsme si vytvářeli poměrně dost. Byla pouze otázka času, než nám to tam napadá.

Sokoli se v závěru televizního utkání ještě dostali na kontakt ve skóre. Bylo nebezpečí, že by duel nemusel dopadnout dobře?
Konečný stav k tomu trochu svádí, ale já konkrétně jsem v zápase neměl žádný velký strach. Ani když soupeř snížil na jedinou branku. Myslím si, že jsme byli lepším týmem, což se nakonec i potvrdilo. Závěr jsme zvládli úspěšně a brali všechny body.

Navíc jsi měl proti Pardubicím dvě asistence. Jak se tobě osobně hrálo?
Nebylo to vůbec zlé. Hlavně díky tomu, že Pardubice působily hodně aktivně. Nedržely míček zbytečně dlouho, běhalo se a příležitostí bylo na obou stranách mraky. Hrál se otevřený florbal, tím pádem to bylo docela fajn. Taková utkání mi vyhovují daleko více, než když se pracně dobývá obrana soupeře.

Po dvou výhrách jste poskočili ze třináctého místa Livesport Superligy na jedenácté. Díváte se teď i více nahoru, třeba na osmou příčku a výše?
Asi bych úplně neřekl. Spíše jsme se uklidnili a získali důležitých šest bodů, se kterými přezimujeme do nového roku. Vítězství navíc přinesla pozitivní nastavení celého týmu do dalších zápasů. Že bychom koukali nahoru a pomýšleli na vyšší příčky, to se říct nedá. Musíme se soustředit na to, co přijde, a uplynulé dvojkolo nám poměrně pomohlo.

Jsou nyní vidět nějací hlavní konkurenti, s nimiž budete soupeřit v další části sezóny?
Nějakým způsobem to krystalizuje. Kolem devátého desátého místa může hrát více týmů, například Black Angels, Česká Lípa a zatím k této skupině stále patří i Pardubice. Ale myslím si, že tam dlouho nevydrží. Nechci je podceňovat, ale naše konkurenty vidím především v Blacích s Lípou.

Je to zhruba rok od tvého zranění, po kterém ses dlouho vracel na hřiště. Jsi herně i fyzicky zpět tam, kde jsi byl předtím?
Netvrdil bych. Je to pořád dost citlivé a ve chvíli, kdy se sejde více zápasů a tréninků za sebou, je noha stále snadno unavitelná. Na druhou stranu pomohla měsíční covidová pauza od florbalu, protože předtím to ještě nebylo úplně ideální. Teď už se to však dá. Asi ještě nejsem zpátky jako předtím, ale současně mě to nijak výrazně neomezuje.

Po Novém roce vás čeká venku Tatran a doma Otrokovice. Může být výhoda, že jste s oběma mužstvy nedávno hráli?
Určitě si můžeme odnést nějaké poznatky, jenže ty budou mít i naši soupeři. Tím se to asi vyruší. Zrovna proti Panthers se dá očekávat podobný zápas jako posledně. Bude to o tom, abychom hráli stejným způsobem jako druhou půlku v Otrokovicích a nepřipustili výsledek, který nechceme.