I v následujícím ročníku budeš hrát za Hattrick. Jak se na pokračování těšíš?
Prvně bych chtěl všem fanouškům popřát pevné zdraví. Upřímně se teď nejvíc těším, až se budeme moci vrátit do normálního společenského života. Věřím, že se vše brzy uklidní a snad si z této zkušenosti každý z nás přeneseme i něco pozitivního do našich životů. Abych se vrátil ke sportu – přestože je čím dál složitější dělat florbal naplno a zároveň se poctivě věnovat rodinným a pracovním radostem, rozhodl jsem se, že ve stávajícím kolektivu mě to stále baví, naplňuje a hlavně motivuje. Těším se, že ukážeme více než doposud.

Před uplynulou sezónou jsi přicházel z mateřských Otrokovic. Jak ti sedla změna?
Pomohlo mi, že jsem nešel do úplně neznámého prostředí. Kabina mě přijala a postupem času vzrůstala i vzájemná souhra. Nicméně tím nejdůležitějším faktorem pro útočníka je důvěra od trenérů. Věřili, že mohu být platný v určitých situacích. Dostal jsem tak prostor a pokusil se jej využít.

V čem sleduješ rozdíly právě mezi Panthers a Hattrickem?
Řekl bych, že vidím spíše podobnosti než rozdíly. V obou klubech se pohybují lidé, kteří mají florbal rádi a snaží se s omezenými zdroji vyhovět stále náročnějším požadavkům rychle se rozvíjejícího sportu. V Otrokovicích jsem vyrůstal, mám tam spoustu přátel a bráchu, který je snad stále hrající legendou Panthers. Na to, co jsem v Otrokovicích prožil, se nezapomíná. Proto je stále sleduji, fandím jim a budu fandit i nadále. Ale myslím si, že do budoucna by se Hattrick mohl stát zajímavější destinací pro hráče – vzhledem k větším možnostem na trhu práce či kvalitě univerzit v regionu.

Zmínil jsi svého bratra Michala. Jak se těšíš na vaše další souboje?
Doufám, že Michal bude pokračovat i příští sezónu. Rád bych dostal šanci srovnat nežádoucí bilanci našich vzájemných zápasů!

Jak ti vyhovovala role střelce důležitých gólů, ať už v přesilovkách nebo v prodloužení?
Když mi to dávalo smysl a věřil jsem si, vzal jsem to na sebe. Nutno podotknout, že tyto příležitosti vznikají ze vzájemné důvěry celé kabiny a velké dávky štěstěny. Cítil jsem, že mi v těchto situacích tým věří a nechtěl jsem nikoho zklamat. Zároveň bych asi lhal, kdybych řekl, že mi ta pozice nevyhovovala. Každý útočník by měl chtít dávat góly a měl by být trošku egoista. Zároveň by ale měl pracovat tak, aby jeho ego nepřerostlo cíle mužstva.

Jak hodnotíš dosažené cíle a výkony týmu ze závěru sezóny?
Česká Lípa byla velmi těžký soupeř, navíc jsme v závěru sezóny bojovali v docela okleštěné sestavě kvůli spoustě zranění. Přesto věřím, že větší florbalovost byla na naší straně a záchranu bychom vybojovali i na palubovce. Opravdu se mi líbilo, jak naši hru v play-down oživili navrátilci Bromik s Hemecem. Doufám, že stihneme šrámy včas vyléčit a všem klukům přeji rychlou rekonvalescenci!

V čem máte jako tým největší potenciál se zlepšit?
Tuto sezónu jsme si už vyzkoušeli, že opravdu dokážeme držet krok a hrát vyrovnanou partii i s těmi nejlepšími. Nyní musíme udržet stávající kádr, případně jej vhodně doplnit, poctivě pracovat, zlepšit stabilitu výkonů a zvýšit hlad po vítězství. 

Co očekáváš od nadcházejícího ročníku superligy?
Očekávám, že se všechny týmy, hráči a snad i fanoušci budou po dlouhé pauze hodně těšit. (úsměv)