24_20230816_150645.jpg
23_20230816_150839.jpg
392_20200506_204526.jpg

Nebylo to vůbec složité rozhodování, říká k přestupu nová posila Jiří Juhaňák

Velezkušený hráč se stává posilou Hattricku. Do Brna přichází Jiří Juhaňák, který strávil uplynulé dvě sezóny v FBC Ostrava. Pro havířovského odchovance půjde už o čtrnáctý ročník na nejvyšší úrovni.

Jiří, vítej v Hattricku! Jaký je to pocit, že se stáváš součástí tohoto týmu?
Jedním slovem bych svůj pocit popsal jako „vděčnost“. Nechci, aby to vyznělo hloupě nebo uspokojeně, ale jednoduše jsem rád, že mi je umožněno stále skloubit rodinu, práci i náš skvělý sport. Za to velké dík lidem kolem mě. Navíc možnost dát každý týden Kejdovi jesle, to je taky super bonus.

Do klubu přicházíš po dvou letech z Ostravy. Co hrálo největší roli v tvém rozhodnutí přestoupit?
Rodina. S manželkou brzy očekáváme narození prvního dítěte, a proto dojíždění do Ostravy už nebylo dále reálné. Navíc se všemi v klubu je zatím super domluva, nebylo to tedy vůbec složité rozhodování.

V týmu se potkáš s řadou hráčů, se kterými jsi hrál už dříve. Co říkáš na kvalitu kádru?
Složení a kvalita kádru je na papíře konkurenceschopná boje o čtvrté až šesté místo. Sportovní výsledky se ale nedělají na papíře, takže tyto spekulace bych rovnou zahodil. Většina spoluhráčů jsou zároveň kamarádi, se kterými se potkáváme i mimo florbal. Lidsky to bude určitě v pohodě. Ale věřím, že v kabině se bude méně povídat a více pracovat. Bez toho už to v dnešní době nejde, takový Luke Jalový je tím nejlepším příkladem.

V uplynulé sezóně jsi odehrál obě vzájemná utkání proti Hattricku. Jak jsi ho vnímal z pozice soupeře?
Paradoxně byly oba zápasy pro mě jedny z těch nejdůležitějších v celé sezóně. První podzimní duel byl můj premiérový – po zranění jsem ještě dával dohromady koleno, ale zápas proti Hattricku jsem si nechtěl nechat ujít. Naštěstí to noha vydržela, a tak Ostrava v šestém kole konečně poprvé vyhrála.

A co utkání na brněnském hřišti?
Druhý zápas v Maloměřicích byl poslední předvánoční a naprosto klíčový v boji o play-off. Nakonec bral Hattrick všechny tři body, které Ostravě přesně chyběly na osmou příčku po základní části. Škoda jen, že pro Hattrick nebyly v konečném zúčtování cennější.

V Hattricku budeš patřit k nejzkušenějším hráčům. Co od této role očekáváš?
Nedávno jsem se dopočítal, že příští ročník bude již můj symbolicky čtrnáctý v pořadí. Na jednu stranu je neskutečné, jak ten čas letí, ale na druhou aspoň už přesně vím, co čekat. Především poslední dva roky mi ukázaly, co pro individuální rozvoj dělat nestačí. Takže hlavním úkolem bude neopakovat chyby a pomoct ostatním klukům, aby se zlepšovali. No, a navíc proti Luďovi jsem pořád ještě mladej zobák.

Jak by ses popsal jako hráč na hřišti, co od tebe mohou očekávat fanoušci?
Nevím, co mohou čekat fanoušci. Nejlépe, ať si přijdou udělat obrázek a názor sami. Spíše trenéři ví, že mě mohou postavit kamkoliv. Svoje si odehraji na křídle, na centru i v obraně. S každou novou sezónou jsem ale více a více defenzivní. Chce to přes léto máknout, ať se mě nebojí dát třeba i na hrot, nebo aspoň předběhnu Coufa.

Jaké by podle tebe měl mít Hattrick ambice do následujícího ročníku?
Z pohledu A-týmu rozšířit kádr, zachovat kvalitu a nastavit dobrou atmosféru hlavně pro první dvě části sezóny – přípravu a základní část. Následně v play-off už to funguje samo a jen se dolaďuje.

A ze širšího pohledu?
Z pozice klubu bych byl pro ještě větší propojení s ostatními věkovými kategoriemi. Jako děti jsme se spoluhráči nevynechali jediný zápas áčka, mlátili do bubnů a fandili. Od starších žáků jsme už byli převážně v rolích kritiků a manažerů. Každý věděl, kdo na hřišti nemá co dělat a místo koho by mohl právě on nastoupit. Pointou ale bylo, že jsme došli a fandili – zkrátka SJH!