Hattrick má za sebou druhý ročník v superlize. Jaký byl?
Jelikož jsem skončili na pozicích play-down, hodnotíme sezónu jako neúspěšnou. Cíle byly samozřejmě větší. Když se ale podívám na naši hru, předváděli jsme celkem dobrý florbal. Bohužel většina utkání, které se tahaly o gól, skončila v náš neprospěch. Nicméně myslím si, že to je věc do budoucna, jež nám může ukázat nedostatky. Z nich se můžeme poučit a další rok je proměnit v pozitiva, co se týče chyb v důležitých momentech.

Byla nějaká pozitiva, jež jsi viděl už teď?
Do kádru se zapojilo poměrně dost nových hráčů, ať už junioři nebo třeba kluci ze Slovenska. Z jejich pohledu to bylo něco jiného, nakouknout do mužského florbalu v nejvyšší soutěži. Ze začátku se otrkávali a herní projev možná nebyl extra, během sezóny se to ovšem výrazně zlepšovalo. Viz Šimon Hronek, který rostl zápas od zápasu a v závěru základní části byl stálým členem první či druhé lajny. Do budoucna je na čem stavět, což nás může posunout jenom dopředu.

Jak bys porovnal premiérový rok mezi elitou s tím uplynulým?
Vidím celkem výrazný rozdíl. V první sezóně jsme přicházeli z první ligy, kde je tempo i kvalita soupeřů na úplně odlišné úrovni, a trvalo nám osm deset duelů, než jsme si vůbec zvykli. Trvalo nám, než jsme naskočili na jinou rychlost. Zato tentokrát jsme byli relativně slušně připraveni a měli za sebou kvalitnější letní přípravu. Také herní projev byl úplně jiný. Například i lidé z florbalu v rámci republiky jako trenéři a další říkali, že naše hra byla velice dobrá, jenže bohužel se divili, že jsme v tabulce tak dole a že jsme nesbírali body.

Čím se hra Hattricku především vyznačovala?
Náš florbal byl postavený na pevné obraně. Co se týče obdržených gólů, pohybovali jsme se někde kolem středu tabulky, možná mírně nad ním. Naneštěstí nás trápilo střílení branek, stejně jako v ročníku předtím. Nemáme v týmu hráče typu Radka Krajcigra nebo Adama Delonga, vyloženého střelce, který bude pravidelně dávat dva góly za zápas. Ale postupem času a zkušeností se takovými hráči mohou stát naši mladí. Obecně platí, že ty uplynulé dva roky byly rozdílné, přičemž ten aktuální byl razantně lepší.

Co říkáš na systém dvojkol, dalo se mu přizpůsobit?
Bylo to něco trochu jinačího, všechny týmy však měly stejné nebo podobné podmínky. Situace kolem koronaviru je na houby, ale každý se s ní musel vypořádat. Někomu to vyšlo líp, někomu hůř. Třeba Pardubice, jak v závěru dohrávaly hromadu utkání, byl za mě šílený. Jinak to měli víceméně všichni totožné. Pro mě to byl trochu návrat patnáct let nazpět do modelu juniorské ligy, kdy si pamatuji, že se hrávalo dvoukolově. Pro, dejme tomu, starší jedince jako já to bylo fyzicky náročnější. (úsměv) Nicméně nějak se to zvládlo a odehrálo, takže v tomto směru v pohodě. Člověk byl v pravidelném zápřahu a bylo to lepší, než kdyby se hrálo jednou za dva týdny. Například způsob, jakým je teď nastavené play-off, že se hraje čtrnáct dní a tři týdny se čeká, považuji za nesmysl.

Jaké převládají dojmy z toho, že se opět zrušilo play-down?
S ohledem na situaci kolem covidu, nejen v České republice, jsem tušil, že se další sporty ani nižší soutěže nerozjedou. Proto jsem byl v klidu. Je to naprd, ale je to záležitost, kterou neovlivníme a děje se to. Na druhou stranu můžeme být rádi, že máme jistotu superligy do příštího ročníku. Ze sportovního hlediska to však určitě je špatně. Přesto jsem přesvědčený, že bychom uhráli záchranu v první sérii, případně v těch následujících.

Jak hodnotíš své osobní výkony, jež jsi v průběhu Livesport Superligy podával?
Na pětatřicetiletého pána si nemyslím, že by byly špatné. (úsměv) Na druhou stranu jsem zvyklý už z první ligy za Hattrick nebo z doby nejlepších sezón v Bulldogs, že očekávání jsou vždy větší, než potom bývá realita. Vždy to může být ještě lepší. Ale potkalo mě celkem hodně nepříjemných zranění a věcí, které se staly ne úplně mojí vinou. Viz moje zranění v obličeji, co se mi stalo na tréninku, nebo nějaké natažené svaly. Dost zápasů jsem proto neodehrál. Dostával jsem se z těchto zranění, což ovlivnilo tréninkové tempo i herní projev, takže nebyl ideální. Sice jsem vyhrál týmové bodování, ovšem nebylo to moje maximum, na něž jsem se cítil.

Bavili jste se už s vedením, zda budeš pokračovat v Hattricku i příští sezónu?
Tyto záležitosti jsme ještě neprobírali. Potkal jsem se akorát s Koubisem (Danem Koubkem, pozn. aut.) a řešili možnosti. S trenérem ani s kluky v týmu jsem se nebavil. Vlastně ani doma jsme to ještě s manželkou nerozebírali. Pořád to je tak, že sezóna sice pro Hattrick skončila, jenže oficiálně stále jede dál. Zatím jsme neměli ani týmové ukončení, pořád mám rozhodování otevřené. Přesto bude z osobního hlediska složitější kloubit florbal s prací a osobním životem. Čekáme druhého potomka, který by se měl narodit v říjnu, takže to bude náročnější. Nejsem ještě rozhodnutý, jestli budu pokračovat do dalšího ročníku. Záleží na mnohem více aspektech než pouze, jestli se mi bude chtít nebo zda bude držet zdraví.

Každopádně když teď vidíš současný kádr Hattricku, jaké by měly být jeho cíle?
Zmínil jsem, že máme na čem stavět z pohledu herního i personálního. Pokud tak mužstvo zůstane prakticky stejné, určitě bude potřeba soupisku ještě nějak stabilizovat nebo oživit vyloženě o hráče do koncovky, jenž bude sbírat body. Nicméně hráčský trh je v Česku a na Slovensku velice omezený, proto to bude trošku složitější. Je na lidech z vedení s trenérem, aby to nějakým způsobem zabezpečili. Pokud hráči zůstanou a udrží se jádro, bude to pro nadcházející sezónu lepší. Všechno se může posunout dál než letos.